Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic
Jirková, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce "Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic" je věnována souboru dochovaných iluminovaných rukopisů, které lze spojit s posledním pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Nejprve je shrnuta a kriticky zhodnocena odborná literatura k tématu. V následujících kapitolách je po stručném uvedení do problematiky představen život a dílo Jana IV. Důraz je kladen na jeho pobyt v papežském Avignonu a jeho donátorské aktivity v Praze a v Roudnici nad Labem. Biskup měl důležitý vliv na vývoj české knižní malby díky přivezeným kodexům ze svých zahraničních cest, které později věnoval jím založenému roudnickému klášteru augustiniánů-kanovníků. Cílem této práce je rozlišení a monografické zpracování jádra rukopisů spojených s Janem IV. z Dražic. Zhodnocení donátorských aktivit v kulturně historickém kontextu doby je zaměřené především na objasnění jeho podílu na vývoji iluminátorské produkce českých zemí. Práce je založena převážně na kombinaci metod formální, ikonografické i základní kodikologické analýzy a pokud pramenný materiál umožní i na interpretaci ikonologické.
Art in an unsettled time. Bohemian book illumination before Gutenberg (c. 1375-1450)
Studničková, Milada ; Theisen, M.
Thirteen studies in English and German bring new insights into a number of masterpieces of Bohemian book painting, which have been examined so far mainly from a stylistic point of view. The book also acquaints the readers with unknown or little-known manuscripts. The publication illustrates how the turbulent end of the 14th century and the socio-political changes of the Hussite period influenced the form of manuscript production. The researches, inter alia, focus on the relationship between text and image, the function of the depiction, the mass productin of manuscripts, and the question of what Hussite iconography is.
MADONY BYZANTSKÉHO TYPU V ČESKÉ KNIŽNÍ MALBĚ 13. STOLETÍ, DESKOVÉ MALBĚ 14. STOLETÍ A JEJICH "DRUHÝ ŽIVOT" V BAROKU
Bala, Alice ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl sumarizovat dostupné informace k tématu byzantského typu Madony v umělecké produkci českých zemí. Zabývá se vývojem mariánského kultu od raného středověku, přes středověk vrcholný a poté ve stručnosti věnuje pozornost tomuto tématu v období baroka. Úvodní část je věnována prvním obrazům Panny Marie s dítětem v rámci iluminovaných rukopisů 13. století. Ve druhé části zpracovávám dostupné informace z oblasti deskové malby 14. století se zaměřením na deskové obrazy Madon s důrazem na jejich byzantizující východiska. Třetí část poukazuje v rámci silně rozvinuté barokní zbožnosti na jejich "druhý život". Klíčová slova Madona, Panna Marie, iluminované rukopisy, 13. století, desková malba, 14. století, mariánský kult, Byzantské vlivy, baroko, ikona
Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic
Jirková, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce "Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic" je věnována souboru dochovaných iluminovaných rukopisů, které lze spojit s posledním pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Nejprve je shrnuta a kriticky zhodnocena odborná literatura k tématu. V následujících kapitolách je po stručném uvedení do problematiky představen život a dílo Jana IV. Důraz je kladen na jeho pobyt v papežském Avignonu a jeho donátorské aktivity v Praze a v Roudnici nad Labem. Biskup měl důležitý vliv na vývoj české knižní malby díky přivezeným kodexům ze svých zahraničních cest, které později věnoval jím založenému roudnickému klášteru augustiniánů-kanovníků. Cílem této práce je rozlišení a monografické zpracování jádra rukopisů spojených s Janem IV. z Dražic. Zhodnocení donátorských aktivit v kulturně historickém kontextu doby je zaměřené především na objasnění jeho podílu na vývoji iluminátorské produkce českých zemí. Práce je založena převážně na kombinaci metod formální, ikonografické i základní kodikologické analýzy a pokud pramenný materiál umožní i na interpretaci ikonologické.
Iluminované rukopisy roudnické druhé třetiny 14. století
Gaudek, Tomáš ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Studničková, Milada (oponent)
Roudnická kanonie byla založena roku 1333 Janem IV. z Dražic po jeho návratu z Avignonu. Jednalo se o důležitý a bohatě podporovaný klášter, což demonstruje mimo jiné i mladší fragment roudnického nekrologia, datovaný 1458-1464 (SOA Třeboň, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e). Dizertace se zabývá českými iluminovanými rukopisy druhé třetiny 14. století z někdejší roudnické knihovny. Knihovna roudnických kanovníků je výjimečná mezi všemi jinými domy tohoto řádu právě vysokým podílem iluminovaných kodexů. Misál Jana z Dražic (KNM XIII B 9) je skvělým příkladem vysoce kvalitního českého kodexu v době kolem r. 1340. Ornamentální iniciály vykazují paralely k soudobému západoevropskému malířství, Jedna z nich, iniciála VD na fol. 57r, je vyplněna Dražicovým rodovým erbem, zlatou vinou snítkou se třemi listy v červeném poli. Nicméně nejvýznamnější je kánonový list na fol. 65r, klasický příklad středoevropského lineárního slohu. Folio bylo na své místo přilepeno. Stejnou praxi spatřujeme i v nepatrně mladším Misálu z Chotěšova (NK XIV C 3). Chotěšovský kánonový list (185v) má však vytříbenější barevnost i formy, zřetelně poučené italským uměním. Ostatní části misálu jsou naproti tomu dekorovány jen hrubě. Misálu KNM XIII B 9 ije mnohem blíže kánonový list Misálu KNM XIII B 14, obsahující...
Písemná pozůstalost Elišky Rejčky a její iluminátorská dílna
VELICKÁ, Olga
Součástí starší české literatury nejsou pouze texty zábavného charakteru, ale i texty filozofické, teologické, vzdělavatelské, právní a liturgické. V této práci se budu zabývat liturgickými texty, konkrétně podobou souboru rukopisů ze Starého Brna. Primárním cílem bakalářské práce {\clqq}Písemná pozůstalost královny Elišky Rejčky a její iluminátorská dílna`` je přiblížit čtenářům vznik a podobu všech devíti dochovaných starobrněnských rukopisů, dále pak zařadit tyto rukopisy do malířského kontextu 14. století a následně zhodnotit kulturní a estetickou výjimečnost tohoto významného díla. Dále se pokouším určit dobu vzniku u těch rukopisů, u kterých neznáme přesnou dataci. Sekundárně se zabývám stavebním vývojem cisterciáckého kláštera Aula Sanctae Mariae na Starém Brně a osobou zakladatelky tohoto kláštera, královnou Eliškou Rejčkou. Tato práce je vymezena léty 1288 až 1335.
Druhý den stvoření. Personifikace v umění 14. století v Čechách
Hlaváčková, Hana
Personifikace v českém umění a změna, kterou její pojetí prošlo během 14.století (Velislavova bible - Bible Václava IV.).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.